Na první pohled se může jevit, že právní úprava uplatnění daně z přidané hodnoty u nájmu nemovitých věcí, která nabyla účinnosti 1. ledna 2021, není diametrálně odlišná od úpravy platné do konce roku 2020 a že nám tedy její aplikace nepřinese žádné větší problémy. Při „druhém“ pohledu však zjistíme, že je tomu právě naopak.

Datum uskutečnění zdanitelného plnění je pojem, se kterým musí být schopni pracovat plátci daně z přidané hodnoty ve své každodenní činnosti. Možná pro někoho však může být překvapením, že také neplátci s tímto souslovím mají co do činění.

Pojem opravné položky jsou mnoha účetním známy dlouhé roky. Jak jsme si již zvykli, tak také právní úprava opravných položek prošla v minulosti mnohými změnami. Proto se v dnešním článku zaměříme na aktuální znění v roce 2021.

Při pořízení dlouhodobého majetku má plátce za splnění zákonných podmínek nárok na odpočet DPH. Uplatněním odpočtu však startuje 5ti letá lhůta resp. u nemovitostí 10ti letá lhůta, kdy plátce musí sledovat způsob používání dlouhodobého majetku a při případné změně v jeho využití musí upravit původně uplatněný odpočet.

Při pořizování majetku hraje významnou roli otázka, z jakých zdrojů bude daný majetek pořizován a jaké daňové dopady bude mít zvolený způsob. 

Pro odbornou veřejnost není žádným překvapením, že se dlouhodobý majetek při svém nákupu nedostává do výsledku hospodaření jednorázově ale postupně a to formou účetních odpisů. Taktéž není nic nového na tom, že pro účely snížení základu daně z příjmů používáme u hmotného majetku odpisy rovnoměrné či zrychlené. V zákoně o daních z příjmů však nalezneme také další možnosti daňového odpisování.