V rámci rozsáhlé novely zákona o DPH účinné od roku 2025 byla vcelku významně změněna problematika dodání nemovitých věcí.  A aby to nebylo tak jednoduché, tak je potřeba zmínit, že do 30. 6. 2025 platila původní právní úprava, nová začala platit až 1. 7. 2025.     

Je v zájmu daňových subjektů, aby jejich daňové povinnosti byly stanoveny v rámci dokazování. Pokud už ale dojde k tomu, že daň bude stanovena podle pomůcek správce daně – což je minimálně procesně pro daňový subjekt nevýhodné – může nám být v této věci inspirativní argumentace Nejvyššího správního soudu (dále také jen „NSS“) ve svém rozsudku 8 Afs 242/2023-38 z 3. října 2024.

V dubnu 2024 byl vydán rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále také jen „NSS“), ve kterém se řešila oprávněnost nároku na odpočet DPH. Spor mezi daňovým subjektem a správcem daně spočíval v tom, zda osoba uvedená jako dodavatel na daňovém dokladu je skutečnou osobou, která zboží dodávala. Jak to dopadlo, se dozvíme v dnešním článku.

Jednou ze zásadních novinek pro rok 2025 v zákoně o DPH je to, že plátcům vzniká povinnost vrátit uplatněné DPH ze závazků, které jsou po splatnosti déle než 6 měsíců! Pojďme si společně říci, jak se tato doba počítá, jak samotné vrácení DPH provést a zda je možné si daný odpočet opět uplatnit.   

Že se nejedná o akademickou diskuzi – zda přenechání technického zhodnocení za úplatu podléhá DPH – nám dokládá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále také jen „NSS“) 2Afs 323/2021-56. Pikantní je částka DPH, o kterou šlo – téměř 146 milionů korun!

V poslední době jsem zaznamenal dotazy ohledně DPH při obchodování s firmami ze Severního Irska: Je Severní Irsko považováno za třetí zemi nebo se na tamní firmy vztahují v oblasti DPH nějaké výjimky? Je rozdíl při obchodování se zbožím a při poskytování služeb?