Pojem bydliště se v našem právním řádu vyskytuje v několika významech. V dnešním článku se zaměříme na obsah pojmu bydliště z pohledu zákona o daních z příjmů, resp. jak tento pojem chápe Nejvyšší správní soud.

Od 1. 1. 2016 je do zákona o DPH zaveden nový institut – kontrolní hlášení (dále také „KH“). Jedná se o novou povinnost pro plátce DPH, která zatíží práci účetních a poradců a jejíž nesplnění bude podléhat tvrdým sankcím.

Řada zaměstnavatelů poskytuje svým zaměstnancům různé motivační benefity – od příspěvků na stravování, kulturní akce, přes příspěvky na penzijní připojištění, soukromé životní pojištění až po úrokově zvýhodněné zápůjčky.

Jak jistě mnozí plátci ví, od 1. ledna 2016 jim přibývá nová povinnost stanovená zákonem o dani z přidané hodnoty – zpracování a podání kontrolního hlášení. V dnešním článku se podíváme na postupy a sankce, jaké hrozí plátci, když dojde k porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením (dále také „KH“).

Od 1. ledna 2016 nabývá účinnosti relativně rozsáhlá novela zákona o účetnictví, která obsahuje řádově 120 změn.

Odborné veřejnosti je vcelku známo, že zákon o dani z přidané hodnoty umožňuje plátci za určitých okolností provést opravu výše daně z přidané hodnoty na výstupu, pokud se jeho dlužník nachází v insolvenčním řízení. Méně známé však může být stanovisko Nejvyššího správního soudu – nutno podotknout odlišného od názoru finanční správy – k vymezení pohledávek, u nichž lze opravu daně z přidané hodnoty provést.